|
Na jiném místě už jsme
konstatovali, že největší chyba, kterou chlapi naprosto pravidelně
dělají je ta, že věří, že jim státní systém sám od sebe pomůže.
BACHA - PAST! M
V našem feministickým státě platí ještě více než kde jinde:
VOJÁK SE Stará, voják má! Otcovské organizace
kontaktují ročně stovky chlapů! Devadesát procent z nich přitom naprosto
zbytečně! Dali svou věc před pár lety advokátovi a zameškali tak to rozhodující
období, kdy něčeho mohli dosáhnout! Dodatečně jim v podstatě není pomoci! Ten
svinský "boj o dítě" je totiž hlavně boj o čas!
Jak zaběhnutý systém
diskriminace otců probíhá aneb
1)
Žena slíbí, že nebude dělat s dětmi problémy, když jí muž v rámci
rozvodu transferuje majetek. (Jen skutečně blbej chlap tomu věří.)
2)
Muž se odstěhuje a žena zůstane s dětmi. (Kvůli dětem "je třeba" jí nechat byt).
Alternativně žena sbalí děti a zdrhne s nimi až do soudního jednání - od
feministických organizací dostane i tajný byt, stačí když prohlásí, že
byla týraná. Nebo lživě nařkne partnera, že je
 domácí
násilník a ten musí až na rok opustit byt.
3)
Soud předběžným opatřením a nebo rozsudkem určí, že dítě je v péči
matky. Přitom soud poruší zákon, protože o střídavé
péči se odmítne i jen bavit - matka s ní totiž prý nesouhlasí. (Proč by
to taky dělala! Ví, že soud jí všechno přiklepne!) Soud stanoví
nekompromisně povinnosti otce jako je výživné. Současně se snaží, nestanovit dobu,
po kterou dítě bude s otcem, že se to jako nechá na dohodě. (Když tato doba totiž není
soudem stanovená,
může matka dítě od otce naprosto beztrestně separovat! A o to soudkyni
jde - vytvořit pod záminkou "dobré vůle rodičů" takovou právní situaci,
aby otec okrouhal!)
4) Když byl chlap
chytrý a má kontakt s dětmi upravený od soudu (vídat se s dětmi navíc se
přece po dohodě s matkou může vždycky, ne?!) nemá samozřejmě vyhráno:
matka u poloviny rozvodů styk dětí s otcem stejně maří. Spoléhá totiž -
oprávněně - na to, že soudkyně i sociálku má na své straně. Chlap se tedy
zdravě nasere a jde na sociálku. Ta je na to zvyklá, má tam takových
prudičů stovky ročně! Slíbí mu absolutně cokoliv, jen aby už vypadnul a
...
neudělá zásadně nic! Dobrým zvykem sociálky je rozhovor
pro jistotu vůbec
neprotokolovat: mohlo by se to pak někde mylně vysvětlovat jako zájem
otce o dítě!
5) Chlap se
po čase nasere
ještě zdravěji a jde za advokátem. Ten mu za pár tisíc vypracuje návrh k
okresnímu soudu, aby vyslovil matce napomenutí, že maří soudní
rozhodnutí. A chlap čeká,
čeká, čeká....
6) Po roce či dvou
marného ježdění pro dítě, které nikdy nedostane, se
na to chlap vybodne a snaží se na své dítě zapomenout. A nebo kontaktuje
otcovské organizace, že je zoufalý, hodí si mašli, svou dcerku či synka
už dva roky neviděl. Právníci z otcovské organizace mu ve svém volném
čase sepíšou pár
podání k soudu, stížností na nečinnost soudkyň .... a soudní mašinka se
pak přece jen rozjede. Výsledek je ale po 3-4 letech souzení takový, jaký by ten nešťastný táta opravdu
nečekal:
soud mu styk s dítětem "v zájmu dítěte" zakáže úplně!
U dítěte, které matka celou tu dobu psychicky týrá tím, že mu vymývá
mozeček tvrzeními o zlém otci, se totiž už vyvinul
Syndrom
zavrženého rodiče - je naprogramováno svého otce
nenávidět. Tím, že se protiprávní jednání
matky soudně posvětí, je pro soudkyni H-O-T-O-V-O! (Jedna z
nejbrutálnějších opatrovnických soudkyň, Kloudová z Prahy 9 to měla
trefně vyjádřit: "Dítě má ten z rodičů, kdo si ho jako první unese." A
ta to ví zcela přesně!)
7)
Sedmý krok je čistě symbolický: otec podá žaloby u všech vyšších soudů v
ČR. Neuspěje. Tak dá žalobu k mezinárodnímu soudu pro lidská práva do
Štrasburku. Ten mu po dvou letech za pravdu dá a odsoudí český stát k
zaplacení odškodného pár set tisíc korun. Táta své dítě ale i potom
definitivně už nikdy neuvidí!
více... |
|
pro děti co chtějí svoje táty
tatacom
pro táty co chtějí svoje děti
Je prostě životně důležité, zadusit první
feministický nápor tria matka - sociálka - soudkyně, aby se jim
nepovedlo tě od dítěte separovat na delší dobu! Zatímco
zabraňující matka má v hlavě vypatláno a škodí vlastnímu dítěti aktivně,
ty druhé dvě - úřednice - jsou jen líné. Tvoje dítě jim je normálně u
prdele.
A teď si řekněme na
rovinu: když to dáš čistě právníkovi, aby "něco udělal"
nemůže se to povést!
Jednoduše proto, že on ví, že když udělá opravdu všechny možné kroky (a
bez toho to nejde), stráví s tím stovky hodin a ty mu to nebudeš moct
zaplatit! A za druhé - když se obuje do nečinné soudkyně "na férovku",
třeba na ni podá trestní oznámení pro nadržování, u tohodle okresního
soudu už nikdy nic nevyhraje! A to ne jen v opatrovnické oblasti, ale
nevyhraje ani žádný obchodní spor! A tam jdou palmáre do statisíců!
Z TOHO ON, CHLAPE, ŽIJE a platí
hypotéku na SVŮJ barák!
Na stránkách
otcovských organizací jsou už léta formuláře, které kdybys správně
vyplnil a správně poslal a správně nakombinoval, vedlo by to k cíli.
Matka by dostala výzvu, pak pokutu a kdyby i pak bránila v kontaktu,
bylo by to na prokurátora! Jenže pro normálního smrtelnýho mužskýho,
kterej se rozvádí poprvý, je to HROZNĚ KOMPLIKOVANÝ! A proto jsme
vyvinuli
tatacom. Po každým zmařeným kontaktu s dítětem vyplníš během 2
minut datum, čas, případného svědka a program sepíše všechno, co je
třeba. Ty to jen vytiskneš a pošleš doporučeně na příslušný úřad.
Hotovo!
Abys´ pochopil, kde je
rozdíl, poslechni si napřed chlapa, který už dva roky nevidí svoje děcko
a přijde si pro pomoc na Spravedlnost dětem:
Byl jste na sociálce? Jo, byl, v říjnu před rokem a půl.
Říkali, že s bejvalou promluvěj, ale pak se už neozvali.
A co soud? Teď už je to dva roky, co tam můj právník poslal
ten návrh a doteď dělaj´mrtvýho brouka.
Oproti tomu otec,
který od prvního zmařenýho kontaktu používá
tatacom, má po 3 měsících
(tzn. 6x byl pro dítě a nedostal ho) při běžné
nečinnosti úřadů úplně jinak "rozjetou"
causu! Poslal totiž:
6x návrh
na výkon rozhodnutí o úpravě styku na okresní soud
6x návrh na zásah sociálky
3x stížnost k předsedovi okresního soudu na nečinnost soudkyně
1x stížnost předsedovi krajského soudu na průtahy s výzvou
1x žalobu ke krajskému soudu na určení lhůty (§ 174a zk. 6/2002 Sb.)
1x trestní oznámení na soudce okresního soudu dle § 166 tr.(nadržování)
1x žádost o založení pomocného spisu u okresního soudu
1x návrh na udělení výchovných opatření matce radnicí obce kde žije
plus několik žalob ke správnímu soudu, jestliže úřady nedodržely zákonné
lhůty.
Tomu se, chlape, říká úřední fičák! Tobě jako tátovi jde totiž o dítě a
ne o to, jestli budeš oblíbený na okresním či jiném soudě!
HORŠÍ SITUACE
PRO TVÝ DÍTĚ, NEŽ ŽE PRÁVĚ ZTRÁCÍ TÁTU, TOTIŽ UŽ NASTAT NEMŮŽE!!! A
HRAJE SE O ČAS!!!
pro děti co chtějí svoje táty
tatacom
pro táty co chtějí svoje děti |
|
feministky uhnízděné ve státním aparátu záměrně situaci tátů i dětí
zhoršují!
Pro přívrženkyně totalitního feminismu (Feminismus...)
které obsadily veškeré rozhodující státní struktury je diskriminace otců
jediným přípustným jednáním státní správy v rozvodové situaci.
Neštítí se zásadně jakékoliv lži a společenské manipulace, aby toho
dosáhly! Záměrem feministek je, líčit otce ze zásady jako monstra, před
kterými je třeba děti i ženy
"chránit"! Skvělý příklad
společenské manipulace feministkami je britská zpráva "Studie o pomoci
ženám" (Women's Aid Study, 2004), citát: "Je třeba zlepšit ochranu dětí
před domácím násilím. V Británii bylo 29 dětí zabito jejich otci jako
důsledek soudem stanového styku." Co tím chtějí feministky říct?
Soude, dej si sakra pozor než nařídíš, že dítě má mít styk se svým
otcem - může to mít za následek jeho smrt! A SKUTEČNOST? Smutnou
pravdou je, že otcové opravdu zabili za posledních 10 let oněch
29 dětí! Z toho ale pouze v 8 případech to byli otcové se
soudem určeným "stykem", zbylí se stýkali se svými dětmi bez rozsudku
soudu. Abys ale pochopil, v čem je ta feministická lež a manipulace,
musíš vědět, že ve stejném období zabily MATKY v Británii přes
1.000 dětí!
(V průměru umírala týdně na následky bití 4 děcka!) Jenže zatímco těch
8 případů se omílá na všech kongresech
s tím cílem, aby při
rozvodu byl každý táta zdlouhavě přezkoumáván soudními znalci, jestli u
něj dítě smí i přespávat, těch 1.000 matkami povražděných
dětí není absolutně žádné téma: matky znalecký posudek zásadně
nepotřebují. Vítaný efekt je mimo to, že po dobu vypracování
znaleckého posudku je dítě u matky a de facto se tak rozhodne předem, že
bude v její výlučné péči!
S TÍMHLE SVINSTVEM SE BOJUJE!
 Je to ale o dršku! Ženské struktury se
chovají tak jak to ženské umí: extrémně agresivně a zásadně jdou po
"nepříteli" až do krve. Nediskutují nikdy o problému, ale zásadně
jen zhanobí toho, kdo si dovolí odporovat. Takže na příklad o všech, kteří
navrhují zavedení střídavé výchovy jako základní
úpravy i po rozchodu rodičů (to totiž děckám objektivně vyhovuje
nejvíc!), píší po ministerstvech pamflety, že jsou prý sadisti, kteří bili své ženy, sexuální devianti ukájející se na svých dětech a tak
dále. A protože se sadisty a pedofily se nedá o ničem diskutovat, je to
téma pro české feministky "vyřešeno"!
Radikální feministické organizace, které
žijí ze státních subvencí v řádech stovek milionů korun ročně, najímají
PR agentury, které pomocí tisíců článků vytvářejí ve
společnosti naprosto zkreslené obrazy jak otců (negativní, líný,
agresivní, nezájem o výchovu dítěte), tak matek (ustaraná,
samoživitelka, obětavá, diskriminovaná). To hraje pak
ohromnou roli
před soudkyní, která si plno takových článků jako každá žena přečte (je
to taky jen ženská a ne robot)!
Dobrá zpráva je, že existuje pár
nadšenců, kteří se nechávají v zájmu dětí třeba i zavřít, jen aby se jim
podařilo vydlabat aspoň malý důlek do té tlusté feministické zdi. Adresy
některých
jejich webových serverů najdeš v
rozcestníku.
|
Skuteční experti na rodinné právo z otcovských organizací, kteří na
rozdíl od běžných advokátů zažili ne desítky, ale skutečně tisíce
sporů o děti, vytvořili internetový program, který pro tebe úplně
zdarma napíše všechna potřebná podání k soudu, sociálce, policii,
radnici v místě bydliště matky, ... Kdyby ti to měl všechno napsat
právník, necháš u něj desítky tisíc korun! Rozhýbej opravdu celou státní
mašinérii! Nastartuj ještě dnes:
